KONFERENCE NOWE OBLICZE BIM VE VARŠAVĚ: ZAHRANIČNÍ INSPIRACE PRO ČESKOU PRAXI

BIM (Building Information Modelling) přestává být neznámým pojmem. Po nesmělých začátcích a období osvěty o problematice BIM i Stavebnictví 4.0 obecně je vidět znatelný posun jak ve skutečném využívání BIM technologie v praxi, tak i ve vzájemném sdílení zkušeností z již realizovaných projektů. Přispěla k tomu i nedávná mezinárodní konference Nowe Oblicze BIM ve Varšavě. Zúčastnilo se jí na 500 delegátů z 20 zemí a o celodenní program se postarala desítka přednášejících z řad polských i mezinárodních společností. Jako jediný tuzemský zástupce na konferenci vystoupil Petr Matyáš ze společnosti di5 architekti inženýři, který přednesl příspěvek na téma využívání BIM v České republice.

Konferenci oficiálně zahájil její organizátor Witold Szymanik, na kterého s prvním příspěvkem navázal Stefan Mordue z Digital Built Britain. Podle strategie britského parlamentu jsou až do roku 2020 definovány čtyři úrovně implementace BIM ve stavebnictví (Level 0, 1, 2 a 3). Velká Británie je nyní na úrovni 2 a intenzivně pracuje na zpracování plánu pro vstup do třetí úrovně. V rámci programu Digital Built Britain funguje několik pracovních skupin, jejichž společným cílem je tvorba stabilního prostředí pro efektivní využívání BIM technologie v praxi. Mezi její kompetence patří mj. tvorba národních standardů. V nedávné době byla například schválena směrnice o bezpečnostních otázkách sdílení informací a využití BIM modelů.

Další příspěvek v dopolední části programu přednesl Leszek Włochyński ze společnosti Hochtief Polska. Na konkrétních projektech z praxe demonstroval využití BIM technologie jak ve fázi návrhu, tak stavby. BIM přirovnal ke strojku v mechanických hodinkách, kde každý účastník stavebního procesu představuje jednu jeho součástku. Pokud každý jednotlivec pracuje s BIM modelem efektivně, potom se z dílčích komponent stává dobře fungující soukolí a zdroj energie pro celý proces. 

V odpolední části programu vystoupil Janne Salin z finské společnosti YIT, který vnímá zkratku BIM spíše jako Better Information Management. Aktuálně sleduje nový trend v oblasti digitálního navrhování ve smyslu většího uplatňování virtuální reality a algoritmizací. Firmy ve Finsku vycházejí při BIM modelování z parametrů BEC, které jsou definovány nad rámec IFC (mezinárodně podporovaného formátu pro výměnu dat ve stavebnictví). Jejich českou obdobou je standardizace negrafických údajů 3D modelu, tzv. SNÚM, které připravili odborníci z CzBIM. Nejen Finsko, ale skandinávské země obecně mají v oblasti využívání BIM technologií oproti České republice mírný náskok. Mohou být proto cenným zdrojem zkušeností. Například YIT připravuje rozsáhlý multifunkční projekt Tripla v Helsinkách, který je od počáteční fáze definován a navrhován v BIMu. Bude zahrnovat nové bydlení, kanceláře, hotel, komerční prostory, parkovací stání i zlepšení místní infrastruktury.

České barvy na konferenci Nowe Oblicze BIM reprezentoval Petr Matyáš ze společnosti di5 architekti inženýři, která je jedním z průkopníků využívání této progresivní metody u nás. Ve svém příspěvku „BIM v České republice“ informoval o nedávném schválení koncepce zavádění metody BIM v ČR a o významu pracovních skupin při Odborné radě pro BIM. Jako konkrétní příklad z vlastní praxe uvedl mj. kompletní rekonstrukci kancelářského projektu Nekázanka 11 v Praze. Společnost di5 architekti inženýři na něm využívala BIM od samého začátku - od studie návrhu stavby přes období výstavby až po její dokončení. Aktuálně dopracovává model do podoby pro Facility Management, který bude využíván správcovskou firmou a umožní efektivní správu a údržbu budovy. 

„Na konferenci jsme zaznamenali velký zájem studentů, kteří vidí v BIM technologii budoucnost a naše vlastní aplikace Bim.Point je velmi oslovila. Jako jedni z mála vystavovatelů nabízejících softwarová řešení jsme měli příležitost ukázat zájemcům skutečnou práci s aplikací přímo na počítači,“ říká Petr Matyáš a dodává: „Nástroj je unikátní nejen v českém, ale i evropském měřítku. Například ani ve Finsku, které je s využíváním BIMu pravděpodobně nejdál, nedokáží BIM data efektivně používat ve fázích provozu a správy budov.“